Je libo "pomalé žurnalistiky"? Ne tak rychle! (II.)

Tomuto tvrzení nahrává např. průzkum institutu American Press, který dokazuje, že mladí Američané odrostlí na sociálních sítích se dnes na rozdíl od těch starších do hloubky zajímají hlavně o aktuální témata. Pravidelné zpravodajství se u nich těší o dost menší pozornosti než zpravodajství mimořádné.

Detailnější, zdlouhavější a nákladnější novinařině jako by dnešní doba vysloveně nepřála. „Pomalá žurnalistika“ je z tohoto pohledu odsouzena k existenci uvnitř uzavřené skupiny movitých lidí, kteří mají čas. A jak známo, čas jsou peníze.

Při bližším prozkoumání problematiky ale výhled do budoucna tak pesimistický není. Podle nejnovější studie nizozemských badatelů si v Nizozemsku drtivá většina mladé generace myslí, že by zpravodajství mělo být dostupné odkudkoli, kdykoli a zdarma. Zároveň její značná část také touží po tom, aby se novinařina stala investigativnější, prostupnější a vstřícnější, což jsou rysy, které podle výzkumníků „pomalé žurnalistice“ nahrávají.

Příkladem může být i Finsko. Onlinový deník Lapin Kansa zde v srpnu ohlásil rekord v počtu kliknutí na jeden „pomalý“ článek: příběh o šestadevadesátiletém Finovi, který bojoval za druhé světové války na straně své vlasti proti Sovětům, za což byl poslán do gulagu, nasbíral plných 180 000 zhlédnutí a dostalo se mu hojného rozšíření na sociálních sítích. A to i přesto, že článek se webovému prostředí nijak nepřizpůsoboval – postrádal jak chytlavý titulek, tak výrazný počet fotek. Zájem mezi čtenáři vzbudil „pouze a jenom“ pohnutý příběh.

Internet a sociální sítě nemusejí být pro "pomalou žurnalistiku" nepřátelským územím.|foto: CC0 Public domain

Bývalý šéfredaktor finského deníku Matti Posio si myslí, že nová „digitální“ generace hledá rozsáhlejší a hlubší obsah: „Děti MTV generace vědí, že k jednoduché informaci o tématu, které je zajímá, mají přístup online. Nyní hledají analýzy, které by je naučily rozpoznat mezi množstvím nepodstatného to podstatné.“

Internet a sociální sítě zkrátka pro „pomalou žurnalistiku“ nemusejí být pouze nepřátelským územím. Jak dokládá analýza společnosti Chartbeat, více než polovina čtenářů na konkrétních webových stránkách sice nevydrží déle než 15 sekund, ale ti, kdo tuto hranici překročí, mají tendenci se začíst do článků a na stránky se vracet. Jde často o neviditelnou masu lidí, která články ani nesdílí, ani je jinak zvlášť nepropaguje. A přesně u této skupiny lidí má „pomalá žurnalistika“ největší šanci uspět.