Nahradí sociální sítě klasická média? NE, říká moderátor Českého rozhlasu Martin Veselovský
Rychlost, dostupnost, autenticita – nejen těmito vlastnostmi sociální sítě válcují tradiční žurnalistiku. Přečteme si tedy ještě zítra noviny, zapneme si televizi nebo budeme poslouchat rádio?
Zatímco zájem o klasická média klesá, stoupá počet uživatelů sociálních sítí. „Více než třetina Čechů je už na facebooku, ve Švédsku dokonce více než polovina obyvatel. Pakliže úkolem novinářů je reflektovat lidské životy, musí jít tam, kde jsou lidé, tedy na sociální sítě,“ komentuje Johan Ljungström, specialista na sociální média ve Švédském rozhlase. Tamní veřejnoprávní instituce má několik stovek profilů a statisíce internetových příznivců. V redakcích proto přibývá i novinářů, kteří se zabývají pouze čtením a zpracováváním informací na sociálních sítích. „Švédové se inspirovali v Americe, kde začali se svými voliči na twitteru úspěšně komunikovat politici a tím se vlna zájmu rozšířila,“ doplňuje Johan Ljungström a je přesvědčen, že budoucnost zpravodajství je právě na sociálních sítích.
O budoucnosti klasických médií pod tlakem rozšiřujících se sociálních sítí diskutovali na půdě Českého rozhlasu vedoucí reportérů ve Švédském rozhlase Tove Svenonius a moderátor Martin Veselovský:
Sociální sítě …
… mi zatím příliš nepomáhají. Až na pár výjimek jsem z nich nedostal nic, co by mou práci posunulo.
A jaké jsou ty výjimky?
Před rokem jsme dělali speciál o břidlicovém plynu kolem Náchoda. Tehdy se chystal geologický průzkum a ukázalo se, že iniciativy, které byly proti, neprezentovaly na webových stránkách všechno, co měly v zásobě. Přes facebook mi nabídly alternativní pohled a díky tomu se pak celá věc stala mnohem jasnější. Následně jsem mluvil se zástupci ministerstva i firem a bylo vidět, že bez zjištěných údajů by se zejména zástupcům těžební firmy mohlo lehce dařit nás tahat za nos.
Musí být novinář v dnešní době na sociálních sítích?
Sociální sítě jsou skvělý nástroj, pokud chcete být první. Zároveň pomáhají, abyste byli respektovanější novinář tím, že budete přinášet informace rychleji a navíc budete dodržovat to, že jsou relevantní, pravdivé a dobře zasazené do kontextu.
Stávají se díky sociálním sítím média sociálnější?
Na švédském příkladu je vidět, že určitě ano, ale úplně nevím jak. Pro mě ale úplně nejde ruku v ruce to, aby média byla sociálnější a aby zároveň bylo striktně dbáno na ověřování a důvěryhodnost informací.
Švédští novináři říkají, že twitter je jako když jedete ráno autobusem, potkáte souseda a prohodíte s ním pár slov o počasí. Jenže já souseda maximálně pozdravím a o počasí už se s ním bavit nechci. Zřejmě jde ale o individuální přístup, jestli nás ty takzvané „small talks“ baví nebo ne.
Zaniknou klasická média a nahradí je sociální sítě?
To těžko. Od nástupu televize, internetu a možná už při nástupu rádia se říkalo, že noviny umírají, ale stále tomu tak není, akorát se mění jejich obchodní model. Ty, co se nepřizpůsobí, pravděpodobně skončí, ale že by zemřela novinařina a zůstala jen na sociálních sítích, to si úplně nedokážu představit.
Ale sociální sítě novinařinu ovlivňovat určitě budou ...
Když jsme v rozhlase vysílali jeden z posledních předvolebních speciálů, tak se nám nepodařilo plně odfiltrovat pravý a falešný účet Karla Schwarzenberga a bohužel jsem odcitoval ten nesprávný. Tahle záležitost už se, doufám, nebude opakovat. Je to zkrátka jen o maximální pozornosti a ověřování.
Proč jsou v Česku tolik rozšířené vulgární diskuse na internetu?
Zatím neumíme správně debatovat. Sociální média jsou plná různých vyjádření, ale dokud se nenaučíme diskutovat, aniž bychom útočili na člověka, tak to lepší nebude. Když to převedu do své práce, tak když přitlačím na politika a vyžaduji od něj odpověď, často to bere jako osobní útok. To je pro mě přesný obraz toho, co se děje na sociálních médiích.