Svoboda Evropských médií ve stínu Covid-19

Zdroj: International Press Institute – monitoring report (11. prosince 2020)

Vlády na celém světě během zdravotní krize reagovaly pomocí bezprecedentních opatření, omezovaly svobodu pohybu, uzavíraly společnost, spouštěly rekordní finanční záchranné balíčky, snažily se virus pochopit a omezit jeho dosah v zájmu ochrany veřejného zdraví. Situace byla tak výjimečná, že nikdy nebylo větší potřeby jasných a kvalitních informací na kterých by mohli tvůrci pravidel a veřejnost stavět a rozhodovat se.

Role médií při zajišťování volného toku zpráv a informací týkajících se pandemie se proto stala ústřední. K poskytování naléhavých informací týkajících se zdraví veřejnosti bylo potřeba jasných a střízlivých zpráv o pandemii, na jejichž základě by mohla stavět podpora ze strany veřejnosti. Média potřebovala vyhodnotit strategie vlád a prozkoumat, zda uložená omezení základních práv a svobod byla při ochraně veřejnosti nezbytná a odůvodněná, nebo zda se vlády provinily nepřiměřeným zásahem, a to buď vinou nesprávného úsudku, nebo z oportunistických důvodů. Nejdůležitější pro média bylo udržet si kritický odstup, potlačit vládní snahy o kontrolu mediálních poselství a budovat důvěru veřejnosti.

V reflexi této zásadní role se média rychle dostala pod tlak. Dopad a medializace pandemických opatření ukázal, jak vlády začaly omezovat přístup k tiskovým konferencím, některé zaváděly nové pravomoci s cílem čelit takzvaným „falešným zprávám“ o viru a vyhrožovaly zavíráním nebo stíháním médií, jejichž publikované informace byly v rozporu s oficiální linií. Bezohledné vlády se rychle snažily dát do stejné linie kritickou žurnalistiku a dezinformace a hledaly pravomoci k tomu, aby mohly blokovat články, zavírat média a věznit reportéry.

Od února 2020 monitoruje IPI situaci porušování svobody médií v Evropě. Institut od té doby zaznamenal 107 různých porušení. V samotné EU nebyla téměř žádná země ušetřena účinků pandemie. Platforma Mapping Media Freedom monitorovala porušení související s COVID-19 v 19 z 32 různých členských států EU a kandidátských zemí.

Není překvapením, že mnoho z těchto případů porušení přicházelo ze států s autoritářským režimem nebo tendencemi ovlivňovat svobodu médií, jako je tomu například v Maďarsku, kde došlo během pandemie ke zneužití pravomocí a zpřísnění kontroly nad informacemi. V Budapešti v dubnu prošly parlamentem nouzové právní předpisy, kriminalizující šíření falešných nebo zkreslených informací týkajících se pandemie s tresty až pět let vězení. Podobné iniciativy byly přijaty v Rumunsku a Bulharsku, zatímco za hranicemi EU zavedly četné státy omezující zákony nebo vyhlášky, které zakazovaly „falešné informace“ o viru, především pak v Rusku.

Další z vládních snah o získání kontroly nad informacemi a jejich ovládnutí bylo omezení přístupu k vládním informacím. To zahrnovalo oslabení nebo pozastavení povinností týkajících se zákonů o svobodě informací a zároveň omezení přístupu na tiskové konference a cenzura otázek od určitých médií. S ekonomickým dopadem krize na média a s poklesem příjmů z reklamy některé vlády, jako například v Řecku nebo v Polsku, využily balíčků finanční podpory a kampaní v oblasti veřejného zdraví k odměně věrných médií a zároveň k potrestání těch kritických.

Jak se během léta vyvíjely politické a hospodářské krize, rostl i neklid veřejnosti a rovněž pak negativní postoje vůči pokračujícím lockdownům. Přidaly se krajně pravicové skupiny a bezohlední politici se snažili obrátit frustraci veřejnosti proti médiím. Výsledkem byl znepokojivý nárůst násilných útoků na novináře, zejména v případech pokrytí demonstrací proti lockdownu nebo reportáží zaměřujících se na porušení vládních opatření, což ještě zhoršilo již tak znepokojivé klima nepřátelství vůči tisku v některých částech Evropy.

Zintenzívněly a zesílily se tak stávající tlaky na média v problémových zemích a v ostatních zemích se začaly vytvářet výzvy nové. Tento report představuje souhrn účinků, které měl COVID-19 na média a jejich svobodu v EU. Zpráva analyzuje hlavní typologii porušení pravidel a útoků za posledních 10 měsíců, dokumentuje klíčové trendy pozorované během této doby a hodnotí jejich dopad na svobodu tisku v Evropě.

Celý report si můžete přečíst zde.