Veřejnoprávní média v roce 2021

Zdroj: publicmediaalliance.org (29. prosince 2021)

Veřejnoprávní média na něj budou vzpomínat jako na rok plný nepřízně osudu: pandemie zuřila dál, novináři po celém světě čelili vlnám online i fyzickým útokům, některé vlády neúprosně podkopávaly a oklešťovaly nezávislost a integritu veřejnoprávních médií, mnoho organizací se potýkalo s finanční nejistotou a zpravodajství o klimatických změnách bylo pod kontrolou více než kdykoli předtím. Rok 2021 přinesl některé nové a trvalé výzvy.

Tváří v tvář těmto obtížím však bylo také možno mnohé pochválit a oslavit. Během probíhající celosvětové krize veřejného zdraví organizace veřejnoprávních médií nadále prokazovaly a plnily svou zásadní povinnost informovat a vzdělávat veřejnost, které slouží; byly zahájeny nové iniciativy a inovace; více než kdy jindy se projevovalo úsilí o zlepšení rozmanitosti a zastoupení všech skupin; a Nobelova cena míru vyzdvihla neocenitelnou službu, kterou žurnalistika ve veřejném zájmu poskytuje společnosti.

V následujícím přehledu se budeme zabývat tématy, které v roce 2021 definovaly veřejnoprávní média.

Covid-19 a reakce veřejnoprávních médií

Pandemie bude pravděpodobně jednou z největších výzev, kterým kdy veřejnoprávní média čelila. Napjala vztahy mezi veřejnoprávními médii a vládou; některé státy ji využívaly jako zástěrku pro zavedení cenzurních opatření a ohrožovaly tak svobodu médií.

Ekonomické dopady na média byly pro mnohé z nich katastrofální a vedly k uzavření mnoha malých a nezávislých společností. Pro novináře působící na veřejnosti to také znamenalo další obavy o své vlastní zdraví. V Namibii bylo nedávno na virus pozitivně testováno 11 zaměstnanců tamní televize NBC. A v roce, kterému dominovalo mezinárodní zavádění vakcíny, musela veřejnoprávní média o očkování informovat přesně a rozumně.

Veřejnoprávní média mají v době zdravotních krizí zásadní význam pro předávání kritických informací, týkajících se zdraví veřejnosti. Právě v tomto prostoru jsou veřejnoprávní média také poskytovatelem zpráv, které vyvracejí dezinformace. Základem jsou regionální reportéři, kteří jsou navázáni na své komunity. Na celém světě probíhá mnoho programů na podporu lokálních médií. Jde však také o vyvažování, které zajišťuje, že veřejnoprávní média stále vyžadují odpovědnost od činných orgánů a kontrolují jejich kroky. Tento úkol bude trvat i v příštím roce a v dalších letech, ale je velmi důležité, aby veřejnoprávní média postupovala správně a aby si udržela a vybudovala důvěru veřejnosti.

Státní cenzura a tlak vlády

V některých zemích byla v uplynulých dvanácti měsících narušena nezávislost a redakční autonomie veřejnoprávních médií. Nejvýrazněji se to projevuje v případě hongkongské RTHK, která je nyní hlásnou troubou vlády a která zažila dramatické reformy z rukou úřadů. V Evropě bylo Řecko poslední zemí, která přijala zákony o takzvaných "fake news", a to na pozadí širších obav o stav svobody médií v této zemi. Kyrgyzská vláda se bezostyšně snaží změnit samotnou podstatu toho, co je již cenzurovaná veřejnoprávní televize OTRK, a to změnou její definice z "veřejnoprávního média" na "státní agenturu". V Polsku se v návrhu zákona (jehož osud závisí na prezidentovi) navrhuje omezit zahraniční vlastnictví médií. Na Filipínách byly žaloby použity mimo jiné k zastrašování a finanční likvidaci novinářky Marie Ressa. A v Singapuru byl přijat zákon o "zahraničním vměšování", který ohrožuje nezávislá média.

Jinde vlády vyvíjely na veřejnoprávní média spíše nepřímý tlak. Četné zprávy v médiích ukázaly, že slovinská RTV SLO musí čelit otevřenému tlaku současné vlády, která chce, aby se organizace přizpůsobila a změnila své programové schéma. Australská ABC rovněž čelila výzvám v podobě neutuchající kritiky ze strany vládních poslanců a ministrů, podporovaných spojencem z Murdochova impéria. ABC se však nebála bránit sama sebe ani své základní principy a cíle.

Je znepokojující, kolik veřejnoprávních mediálních organizací - dokonce i těch, o nichž se předpokládá, že působí v rámci konsolidovaných demokracií - se nyní musí bránit svým vládám. Nezávislá média jsou neodmyslitelnou součástí svobodné demokracie, ale je zřejmé, že chybí politická vůle, která by tento fakt uznala nebo podpořila.

Bezpečnost novinářů

Nepřátelské projevy vůči novinářům na internetu i osobně za to, že prostě dělají svou práci, zůstávají významným problémem. Postiženi jsou reportéři po celém světě: Erika Bjerströmová, klimatická zpravodajka švédské televize SVT, nedávno ve švédském deníku Dagens Nyheter napsala o výhrůžkách, kterým ona a dalších 48 novinářů čelili na sociálních sítích a v e-mailech, včetně výhrůžek smrtí. Reportéři RTÉ se kvůli obtěžování, kterému čelili, obrátili na místní gardy. Zaměstnanci SABC byli v červenci napadeni během celonárodních protestů. Mnoho novinářů v Afghánistánu je po srpnovém převzetí moci Talibanem dodnes v ohrožení.

Navzdory tomu všemu však přetrvává i odolnost. V září byla podepsána Bruselská deklarace, která potvrdila důležitost bezpečnosti novinářů a svobody médií. Stanice CBC/Radio-Canada zahájila novou kampaň upozorňující na zneužívání a obtěžování novinářů na internetu. Prohlášení na obranu novinářů vydaly i další veřejnoprávní vysílací organizace, včetně RTV Slovinsko a BBC. Při pohledu do budoucna se jedná o neudržitelnou situaci, ale je pozitivní, že se organizace snaží těmto tlakům čelit novými způsoby. Například televize ABC zřídila pozici Social Media Wellbeing Officer, která má poskytovat poradenství a podporu těm, kteří se setkávají s online útoky.

Novináři by se neměli cítit v nebezpečí nebo být ohrožováni za to, že dělají svou práci. Toto zastrašování může vytvořit kulturu strachu a autocenzury, což v konečném důsledku poškozuje objektivní informování o faktech. Je nezbytné, aby vlády a firmy působící v oblasti sociálních médií urychleně přijaly opatření ke zlepšení situace v tomto prostoru.

Finanční nejistota

V roce 2021 byla veřejnoprávní média stále častěji nucena dělat více s vynaložením menších prostředků. Mnohá z nich však fungují prostřednictvím modelů financování, které neposkytují dostatek peněz k naplnění jejich cílů, a proto nyní posuzují alternativní modely. Patří mezi ně veřejnoprávní vysílací organizace, jako je irská RTÉ, ghanská GBC, španělská RTVE a jihoafrická SABC. Mezi nové možnosti patří daně pro domácnosti nebo daně z vysílání. Britská BBC mezitím čelí zmrazení koncesionářských poplatků na dva roky, což by ji mohlo celkově velmi omezit. Brazilská EBC čelí ještě zásadnější hrozbě, že bude zcela vyřazena z vládních plateb, což je hrozba, které čelí i britský Channel 4 (přestože není financován daňovými poplatníky). Stejně nejistá je situace slovinské tiskové agentury STA, která musela téměř celý rok fungovat bez jakéhokoli financování. Ke změně došlo až v listopadu, ale finanční prostředky nejsou zaručeny ani na příští rok a existuje možnost, že se situace bude opakovat.

Pozitivní zprávy v této oblasti se přece jen objevily z USA, když Sněmovna reprezentantů zajistila federální financování CPB do roku 2024. Takové dlouhodobé finanční zajištění je pro udržitelnost veřejnoprávních médií nesmírně důležité. Pro veřejnoprávní média je nedílnou součástí udržení jejich poslání veřejné služby. Bohužel v roce 2021 se na takovou dlouhodobou podporu nemohlo spolehnout dostatečné množství organizací veřejnoprávních médií.

Diverzita

Je třeba vyvinout mnohem větší úsilí o prohloubení rozmanitosti v mediálních organizacích, aby se napravila historická nerovnováha. Podle zprávy Evropského parlamentu se "mediální průmysl stále vyznačuje výraznými rozdíly v odměňování žen a mužů, diskriminací na základě pohlaví a sexuálním obtěžováním". Rovnost mezi muži a ženami se dostala do popředí diskusí o rozmanitosti a vzhledem ke své působnosti mají veřejnoprávní média povinnost být v tomto směru vůdci.

V uplynulých dvanácti měsících se objevilo mnoho důkazů o tom, že veřejnoprávní média berou téma rozmanitosti vážně. U příležitosti Mezinárodního dne osob se zdravotním postižením projevila řada provozovatelů vysílání závazek uvádět příběhy o osobách se zdravotním postižením a od osob se zdravotním postižením. Televize ABC uvedla u příležitosti tohoto dne řadu pořadů a příspěvků. Kanál Channel 4 nedávno přijal pokyny pro osvědčené postupy při práci s talenty se zdravotním postižením.

Náměstek ministra informací v Ghaně vyzval sdělovací prostředky, aby zintenzivnily informování o zdravotním postižení. Inkluze a zastoupení jsou základními kameny pro ABC; CBC/Radio-Canada využívá svého vlivu ke zlepšení rovnosti, zastoupení a rozmanitosti v kanadském produkčním průmyslu; litevská veřejnoprávní rozhlasová stanice LRT se také snažila o větší rozmanitost při prezentaci informací o veřejném zdraví.

Snahy o zvýšení rozmanitosti a inkluze jsou zoufale potřebné a v mnoha případech organizace veřejnoprávních médií selhávají a nereprezentují dostatečně veřejnost, které slouží. Při pohledu do budoucna musí být veřejnoprávní média rozmanitější.

Inovace

Veřejnoprávní média čekají v nadcházejícím desetiletí náročné úkoly v boji proti globálním streamovacím gigantům o udržení relevance a významu. Úspěch a převaha služeb, jako jsou Netflix, Disney+ a Amazon Prime, je možná jedním z důvodů, proč britská ITV navzdory rekordnímu roku v ziscích z reklamy tvrdošíjně nevykazuje růst. Podle společnosti Deloitte se předpokládá, že rok 2022 "bude posledním rokem, kdy tradiční televize bude tvořit více než polovinu sledovaných videí na všech obrazovkách" ve Velké Británii.

Zatímco se mnozí obávají, že to bude pro veřejnoprávní média katastrofální, existuje mnoho příkladů organizací, které inovují, aby zůstaly vůči společnostem ze Silicon Valley konkurenceschopné. Německá ZDF vytváří televizní seriály v angličtině, aby podpořila mezinárodní prodej. Mnohé organizace veřejnoprávních médií zakládají - nebo již založily - vlastní digitální služby, jako například PTS Taiwan's New World; některé spojují zdroje, aby je vytvořily společně, jako například Radio France a France Télévisions. A tyto cesty se ukazují jako úspěšné: Národní platforma pro streamování videa thajské PBS zaznamenala ve třetím čtvrtletí letošního roku 300% nárůst. Pak je tu otázka spolupráce, kterou veřejnoprávní média přijímají jako způsob, jak si udržet svou konkurenceschopnost.

Rozhlasové organizace se také pouští do inovací, přičemž rychle vznikají nové digitální portály. S využitím vzorce streamovacích služeb se experimentuje s personalizací a umělou inteligencí. Finská YLE se snaží posílit svůj výběr nahrávaných pořadů a novozélandská RNZ spustila novou online službu pro mladé s názvem Tahi. Tyto inovace musí pokračovat, aby veřejnoprávní média zůstala v povědomí veřejnosti konkurenceschopná, relevantní a významná. Veřejnoprávní média nabízejí hodnotu, která přesahuje rámec streamovacích služeb, ale musí být schopna oslovit ty diváky, kteří nyní sledují, poslouchají a čtou jinými způsoby.