Zpravodajství z voleb - historické momenty pro média a politiku
V pátek 27. března se v Londýně konala konference Polis Journalism Conference #Polis2015, již šestá v pořadí.
Tématem byla média, žurnalistika a volby - a to, jak jsou vzájemně provázané. Mezi účastníky byli zástupci z velkých světových médií: BBC, Sky, The Times, New Statesman, Guardian, YouGov, Twitter, Vice, Buzzfeed, 38 Degrees. Účastnilo se na 700-800 lidí: novináři, profesionálové z médií, studenti mediálních oborů a akademici. Na program se můžete podívat zde, medailonky účastníků a spíkrů jsou k nalezení na blogu.
Na Twitteru to opět žilo, jako každý rok: vyhledáním hashtagu #Polis2015 lze najít celou řadu komentářů a postřehů z konference.
Téma, které think-tank Polis opět vyzdvihnul, je v letošním roce mimořádně aktuální: volby se totiž budou v Evropě konat v celé řadě zemí, například v Dánsku, Estonsku, Španělsku, Švýcarsku, Velké Británii a dalších.
Charlie Beckett shrnul konferenci do tří nejzásadnějších bodů:
1. Podle Andrewa Marra z BBC musí být žurnalistika "skromná a otevřená." Částečně se to týká sociálních sítí, ale hlavní je si uvědomit, že žurnalistice hrozí ztráta důvěry publika a novináři proto musejí sloužit publiku co nejlépe. Veřejnost má tendenci vnímat novináře jako součást politického spektra, jak podotkl Jim Waterson z Buzzfeedu, což samo o sobě podrývá jejich důvěryhodnost.
2. Politická žurnalistika musí být serióznější. To znamená: nesoustředit se na politiky samotné, ale na témata.
3. Mnozí spíkři podotkli, že pokrývání volebných kampaní nestačí - je třeba obsáhnout celou strukturu voleb, která je dost asymetrická a proměnlivá.
Jako příklad posloužila například britská volební debata vysílaná na Sky/Channel 4 News, v níž se utkali David Cameron a Ed Miliband. Moderoval Jeremy Paxman, který se neubránil posměchu. Dotazy z publika byly vcelku nezajímavé. Diskusi sledovaly pouhé 3 miliony diváků, 20% z nich bylo ve věku 16 až 24 let, a z diskuse se vyrojilo přes 500 tisíc tweetů. Na konferenci Polis kritizovali účastníci hlavně způsob, jakým se politické zpravodajství překlápí do "domácího dramatu." Agresivní a sarkastický přístup Jeremyho Paxmana se rovněž setkal se značnou kritikou.
Volební a předvolební zpravodajství mnohdy překryjou zprávy, které se zdají zajímavější.
Jmenovitě: odchod Jeremyho Clarksona z Top Gear, ale třeba také příklady z roku 2010, jakými byly pád letadla, výbuch islandské sopky, skandály v katolické církvi, neklid v Řecku, narození siamských dvojčat. Zprávy tohoto typu se dostávají na přední stránky listů a dominují zpravodajským blokům, čímž odvracejí pozornost od voleb a kampaní.
Naštěstí díky internetu existuje dodatečný prostor, kde volební zpravodajství může být rozvedeno v plné šíři.
Zvláštní pozornost byla věnována veřejnoprávním médiím. Nevyřešenou otázkou zůstává, jak oslovit mladé publikum, především prvovoliče, aby se zapojili do voleb. Průzkumy ukazují, že tradiční politické vysílání a pořady mladé lidi nezajímá.
Svět mladých lidí se přesouvá hlavně na internet. Veřejnoprávní média proto vyvíjejí snahu být aktivní na sociálních sítích a na mladé cílit interaktivně, zábavnou formou. Jako příklad byla uvedena aplikace Švédského rozhlasu, která proslovy politiků přetvářela v rapování.
Další výzvou pro veřejnoprávní média je vyrovnanost v pokrývání voleb. Mike Mullane: "Novináři mají povinnost nejen zpovídat politiky, ale také poskytovat svému publiku co nejširší spektrum hlasů a názorů. Veřejnoprávní média proto musejí zajistit zcela vyčerpávající a celistvé pokrytí, aby tak lidé mohli být informováni a rozhodnout se co nejlépe."
Zpracováno z http://blogs.lse.ac.uk/polis/2015/03/24/election-watch-notes-on-ge2015/ a http://www3.ebu.ch/contents/news/2015/03/polis-journalism-conference-the.html